Dokážete si představit štědrodenní ráno bez vánočky? Já tedy ne! Pěkně čerstvou, voňavou, jemnou, potřenou silnou vrstvou másla….přesně taková by měla být. Tuto tradici u nás zavedl můj tatínek, ráno prostě musí být vánočka! Mě by na tom tak ani nesešlo, jestli budu chroupat cukroví nebo vánočku, ale kvůli němu ji každoročně peču a věřte nevěřte, každý rok je lepší a lepší i když recept nikdy neměním. Vánočku u nás vždy peču já, mamka na to moc není a posledně z vánočky byla spíše štola nebo kámen na vybití okenic, takže jsem toto žezlo radši převzala…