Jedna z výhod, když vám „všichni“ zmizí někam na dovolenku, a vy musíte doma sedět a šrotit a šrotit ty paragrafy, je, že si můžete vařit ty „blafy“, co chutnají jen vám. Ne, to bych mým strávníkům křivdila, moje jídlo jim většinou moc chutná a blafem ho nazvou jen občas. Problém je v tom, že nemají prostě stejné chuťové buňky, a navíc, by je to moje zrní, často ani moc nezasytilo. Chlap prostě potřebuje na oběd něco pořádného a ne cizrnu! Můj poslední pokus ozdravit naši společnou snídani dopadl katastrofálně. Říkala jsem si, jak…