Na jaře tohoto roku, v období první vlny doby covidové kolovaly vtipy o tom, že každý buď fermentuje zeleninu, peče kváskový chléb nebo klíčí klíčky. Já klíčím s přestávkami už několik let, fermentuje moje mamka, ale kváskování se mně tedy nevyhnulo a naprosto jsem si to zamilovala. Dalo by se říct, že od jara skoro nekupujeme pečivo a nikdy bych nevěřila tomu, jaká alchymie může pečení chleba být! Stačí gram soli navíc, jiná teplota v místnosti, druh použité mouky, způsob míchání, a tak dalších milion faktorů, které ovlivní konečný výsledek. Posledních pár měsíců mi chodí nespočet zpráv…
Navzdory tomu, že mám právě teď připravený rozkvas na pořádný kváskový chléb, mám někdy chuť i na jiný druh pečiva. Nečekejte, že tento chlebík bude plný velkých bublinek, to po něm nemůžete chtít když nekyne, ale za to vás překvapí svou vláčností a jemnou nasládlostí (za to může ovesná mouka). Je takový mokrý, proto si jej nejraději dávám s domácími hruškovými povidly nebo máslem a (lanýžovou) solí. Další výhodou je, že ho splácáte za chvilinku a nic moc extra k tomu nepotřebujete. Doba přípravy: 1 hodina Počet porcí: 1 menší bochník Ingredience: Používám US cup…
Už dlouho si říkám, že si musím opět udělat domácí kvásek, ale ne a ne se k tomu dostat. Takže stále kupuji droždí a jsem „nucena“ obcházet tradice. Každopádně není nad domácí pečivo, to snad se mnou bude souhlasit každý! Asi týden mám nového robota a nemůžu si jej vynachválit. Je to sice vánoční dárek a ty jsou až za 3 týdny, ale byl by nesmysl péct všechno cukroví a hnětat vánočku se starými stroji, když už doma máte tak skvělého pomocníka. Každopádně když jsem naposledy kupovala špaldovou mouku, skoro jsem se na pokladně zhrozila…
Taky tak milujete ta krásná nedělní rána? Především právě proto, že máte nic NE-DĚLAT. Celý týden byl jeden velký shon a na pořádné jídlo nebylo až tak moc času. Rychle uvařit, rychle sníst. Sice žádný rychlý fast food, ale spíše jednoduchá a bleskurychle připravená jídla. Každopádně mé celotýdenní stravování obsahovalo převážně zeleninu, zeleninu, ovoce a ovoce občas proložené nějakou hrstí oříšků nebo kelímkem jogurtu. Bohužel organizace Olomouckého 1/2 maratonu mi jinou možnost ani nedává (ještěže je to jen jednou ročně)! Proto jsem se neskutečně těšila právě na tohle pozávodní nedělní ráno, které jsem si hodlala…